Timotheus bílý Pivoňka: vesnický šmudla

úterý 16. února 2010

vesnický šmudla

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

PSÍ PROSBA

Můj život trvá 10 až 15 let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek.

Pamatuj, Ty sis mne pořídil.

Dej mi čas, abych pochopil, co ode mne chceš.

Důvěřuj mi, nikdy Tě úmyslně nezklamu.

Nehněvej se na mne dlouho a za trest mě nezavírej.

Ty máš své přátele a zábavu. Já mám jen Tebe.

Povídej si se mnou, i když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.

Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.

Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby nebo jsem líný, uvažuj: třeba mi není dobře, nebo jsem unavený.

Starej se o mne, jsem-li starý. I ty jednou zestárneš.

Buď v mých těžkých chvílích vždy se mnou. S Tebou je pro mne všechno lepší.

Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň v téhle chvíli se mnou.

Tvůj chlupatý kamarád

* Pověst o Duhovém mostě *

Když umře nějaké zvíře, které je tady na zemi někomu zvláště blízké, dostane se na kraj Duhového mostu. Jsou tam krásné louky, kopce a jezera, kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát. Mají plno dobrého jídla, pití I slunečního svitu, jsou v teple a v pohodlí.Tam pejsek zase omládne, může volně běhat podle chuti, k jídlu má tu nejjemnější játrovou paštiku, k odpočinku ho čeká pelíšek z prachového peří. Nic ho nestraší, nejsou tam žádné bouřky ani zlí tvorové. Naši chlupatí kamarádi zkrátka mají všechno, co jejich srdíčka žádají a po čem v životě toužili. I neduhy které je provázely, jsou pryč. Ten, kdo byl starý, je opět mladý, ten kdo byl nemocen či poraněn je zdráv a při síle, plný života.Jsou zpět takoví, jaké si je pamatujeme z nejkrásnějších snů. Jsou šťastní, až na jedinou maličkou výjimku - chybí jim jejich páníček, přítel největší.Všichni si spolu hrají až přijde den, kdy se pejsek najednou zastaví a zpozorní, podívá se do dálky. Jeho jasné oči se rozzáří, celé tělo se nadšením rozechvěje. Opustí kamarády a rozběhne se zelenou trávou k obzoru, stále rychleji a rychleji. Objevil svého lidského přítele a když se konečně setkají, pevně se obejmou. V radostně bláznivém vítání pejsek olíže tváře, ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá do věrných očí které nadlouho zmizely z jeho života, ale nikdy se neztratily z jeho srdce. Už je nic nerozdělí.

Timotheus bílý Pivoňka

úterý 16. února 2010

vesnický šmudla

Žádné komentáře:

Okomentovat

calendar

O westících

Můj profil

+

Hlídám blogíšky paničky

Kamarádi

kamarád z vlaku

+

Alba, mamka od Adama

Adam, můj předchůdce

Adam a Ailin

s Ailin u nás doma

Adámek taky

v pokojíčku

bojí se bouřky

pod křeslem

Adam a sourozenci

Adam a Ailin

v Praze u Martiny

rohlík

jde se ven

smečka

na dovolené

Poslední fotka

odd

+

MVDr. Václav Jůn - můj pan doktor

stříhání pejsků

mimino

PSÍ PROSBA

Duhový most

* Pověst o Duhovém mostě *

voda

psék

pejsek

haf

my

my a pejsek

boxeři

avatar

pohlednice

k

Archiv blogu

po pupies

Pravidelní čtenáři